New regulation of securities focusing on pledge

From 1 January 2014, private law has been revolutionised and regulated by the new Act No. ⁸⁹⁄₂₀₁₂, Coll., the Civil Code (the NCC). Unlike the previous legal regulation, the NCC distinguishes between the security of debt (pledge, retention right, security transfer of right, guarantee, financial guarantee and deduction of wage) and its affirmation (contractual penalty and acknowledgement of debt). This article focuses on the most important changes with respect to the pledge as the most frequently used security instrument.

Secured debt and subject of pledge

The NCC extends the cir­cle of debts which may be new­ly pledged, e.g. a debt whose amount may be deter­mined any time dur­ing the pledge rela­tion­ship or a debt that does not exist at the time of pledge cre­ation. This may be wide­ly used, e.g., by the secur­ing of debts from an over­draft or revolv­ing facil­i­ty or oth­er mul­ti­pur­pose cred­it lines.

Under the NCC, the sub­ject of a pledge can be each thing that may be trad­ed, where­as accord­ing to the NCC a thing is every­thing oth­er than a per­son who serves the needs of peo­ple. This exten­sion means that elec­tric or oth­er ener­gy as well as things to which own­er­ship aris­es in the future (i.e., the thing does not exist at the time of cre­ation of pledge or the thing is owned by a third per­son pro­vid­ed that the third per­son agrees) may be pledged. This may have wide use in the financ­ing sec­tor, i.e., the thing, such as real estate, which shall be acquired only in the process of the loan financ­ing may be pledged in favour of the financ­ing bank already when nego­ti­at­ing the loan doc­u­men­ta­tion. This reg­u­la­tion may also impact the pri­or­i­ty of pledge. More­over, the future pledge may be reg­is­tered in the pledge reg­is­ter or pub­lic reg­is­ter if reg­is­tra­tion is required for the per­fec­tion of the pledge. After the acqui­si­tion of own­er­ship, the pledge will be estab­lished with­out need for fur­ther action.

New­ly, pledges also now relate to indi­vid­ual things from the pledge by means of a pledge over col­lec­tive things, such as an enter­prise. It there­fore is not pos­si­ble dur­ing the dura­tion of the pledge to cre­ate a new pledge over these indi­vid­ual assets. It always should be reviewed pri­or to the cre­ation of pledge over indi­vid­ual assets relat­ing to a col­lec­tive thing whether the col­lec­tive thing is not pledged.

The secu­ri­ty may new­ly be pro­vid­ed not only to the cred­i­tor, but also to a third par­ty (so-called agent for secu­ri­ty) in favour of the cred­i­tor. This may have exten­sive appli­ca­tion in syn­di­cat­ed financ­ing.

Form of the pledge agreement

The pledge agree­ment does not gen­er­al­ly need to be in writ­ing, although this is rec­om­mend­ed due to legal cer­tain­ty. Writ­ten form shall be required if the pledged thing is real estate or the pledged thing (e.g., receiv­able) is not hand­ed over to the pledgee or to a third par­ty. The form of a notar­i­al deed is required in spe­cif­ic cas­es stip­u­lat­ed in the NCC, such as pledge of enter­prise or oth­er col­lec­tive thing, if the real estate is not reg­is­tered in the Cadas­tral Reg­is­ter or if the pledge is cre­at­ed by reg­is­tra­tion in the pledge reg­is­ter.

Negative pledge

Upon ful­fil­ment of cer­tain con­di­tions in the NCC, the par­ties may new­ly agree that the pled­gor can­not cre­ate a pledge over a spe­cif­ic thing. Should this restric­tion be reg­is­tered in the pledge reg­is­ter or in the pub­lic reg­is­ter, it also has effects towards third par­ties. Oth­er­wise, the effects will be only between the par­ties, unless the third par­ty knew about it.

Priority of pledge by movables

The pledge agree­ment may stip­u­late that the pledge over any mov­able, includ­ing receiv­ables, will be reg­is­tered in the pledge reg­is­ter, even if the legal reg­u­la­tions do not require reg­is­tra­tion. In such a case, a pledge agree­ment in notar­i­al form must be con­clud­ed. This process is favourable for cred­i­tors due to pri­or­i­ty of pledges. If there are mul­ti­ple pledges over one mov­able, the cred­i­tor whose pledge is reg­is­tered in the pledge or pub­lic reg­is­ter will be favourably sat­is­fied. If mul­ti­ple pledges are reg­is­tered in the pledge or pub­lic reg­is­ter, the moment when the appli­ca­tion for reg­is­tra­tion was sub­mit­ted shall be deci­sive. If no pledge over one thing is reg­is­tered, the rank shall fol­low the cre­ation of pledge. There­fore, the tim­ing cri­te­ri­on takes a back seat or will be deci­sive only with­in the pri­or­i­ty group.

Monetisation of pledge

One of the most impor­tant changes regard­ing the pledge is the pos­si­bil­i­ty of the cred­i­tor to sat­is­fy itself from the pledge via the man­ner agreed in writ­ing under the con­di­tions stip­u­lat­ed in the NCC, e.g., sale or reten­tion of the thing by the cred­i­tor. As a gen­er­al rule, pri­or to the matu­ri­ty of debt, the arrange­ments stip­u­lat­ing that the cred­i­tor may mon­e­tise the pledge in an arbi­trary man­ner or may keep the pledge for an arbi­trary or pre­de­ter­mined price are pro­hib­it­ed. As a con­se­quence, the strict rules for mon­eti­sa­tion, i.e., only pub­lic auc­tion or judi­cial pledge sale, are over­come as well as the pro­hi­bi­tion of for­feit­ed col­lat­er­al. This agree­ment is not pos­si­ble if the pled­gor is a con­sumer or small or medi­um-size busi­ness.

The NCC has also intro­duced oth­er new insti­tutes, such as sub­sti­tu­tion of pledge, assign­ment of pri­or­i­ty or release of pledge, which will be dis­cussed in the next arti­cle.

Unlike the previous legal regulation, the New Civil Code distinguishes between the security of debt and its affirmation.

Česká republika: Nová právní úprava zajištění se zaměřením na zástavní právo

Nová právní úprava zajištění se zaměřením na zástavní právo

Dne 1. led­na 2014 doš­lo k rev­oluční změně v českém soukromém právu, které je upraveno novým zákonem č. ⁸⁹⁄₂₀₁₂, Sb., občan­ský zákoník (NOZ). Na rozdíl od původ­ní právní úpravy rozlišu­je NOZ mezi zajištěním dluhu (zás­tavní prá­vo, zadržo­vací prá­vo, zajišťo­vací převod prá­va, ručení, finanční záru­ka a srážky ze mzdy) a jeho utvrzením (smlu­vní poku­ta a uznání dluhu). Ten­to článek se zaměřu­je na nejdůležitější změny ve vztahu k zás­tavní­mu právu jakož­to nejvíce uží­vané­mu zajišťo­vací­mu instru­men­tu.

Zajištění dluhu a předmět zástavního práva

NOZ rozšiřu­je okruh dluhů, které mohou být nově zas­tave­ny. Jed­ná se napřík­lad o dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zás­tavního prá­va, či dluh, který neex­is­tu­je v době zřízení zás­tavního prá­va. Toto může mít široké využití zejmé­na ve vztahu k zajištění dluhů z kon­toko­rent­ního či revolvin­gového úvěru nebo víceúčelové úvěrové linky.

Před­mětem zás­tavního prá­va může být podle NOZ každá věc, s níž lze obchodovat. Věcí se přit­om rozumí vše, co je rozdíl­né od oso­by a slouží potře­bě lidí. Toto rozšíření zna­mená, že nově může být zas­tave­na napřík­lad i elek­trická či jiná energie a dále i věci, k nimž má zás­tavní­mu dlužníku vzni­knout vlast­nické prá­vo až v budouc­nu (tj. věc buď k okamžiku zřízení zás­tavního prá­va neex­is­tu­je, nebo je vlast­ně­na třetí osobou). Ve finančním sek­toru může mít takové pojetí široké využití, napřík­lad (nemovitá) věc, která bude naby­ta až v rám­ci pro­ce­su finan­cov­ání, může být zas­tave­na ve prospěch finan­cu­jící banky již v okamžiku vyjed­návání finanční doku­men­tace mezi bank­ou a dlužníkem. Navíc může mít toto pravid­lo vliv na před­nos­t­ní pořadí. Dále, pokud se vyžadu­je ke vzniku zás­tavního prá­va zápis do veře­jného sez­na­mu či rejstříku zás­tav a budoucí zás­tavní prá­vo tam bylo zap­sáno, vznikne zás­tavní prá­vo nabytím vlast­nick­ého prá­va zás­tavním dlužníkem, a to bez nut­nos­ti jakýchkoli násled­ných kroků.

Při zas­tavení hro­mad­né věci (např. závo­du) se nově zás­tavní prá­vo vztahu­je i na jed­notlivé věci náleže­jící zás­tavě a jí sloužící bez ohle­du na jejich umístění. Během trvání zás­tavního prá­va k hro­mad­né věci neb­ude možné zřídit zás­tavní prá­vo k těm­to jed­notlivým věcem. Před zřízením zás­tavního prá­va k jed­notlivým věcem bude tedy nezbyt­né vždy rev­i­dovat, zda taková jed­notlivá věc náleží k hro­mad­né věci a zda tato hro­mad­ná věc je zas­tave­na.

Zás­ta­va může být nově poskyt­nu­ta nikoli pouze věřiteli, ale také třetí osobě (tzv. agen­tovi pro zajištění) ve prospěch věřitele. Toto najde své uplat­nění zejmé­na při syn­diko­vaném finan­cov­ání.

Forma zástavní smlouvy

Zás­tavní smlou­va obec­ně nemusí být písem­ná, ačkoli písem­ná for­ma se doporuču­je z důvo­du právní jis­to­ty. Písem­ná for­ma je vyžadová­na, pokud je zás­tavou nemovitá věc nebo zás­ta­va (např. pohledáv­ka) není ode­vzdá­na zás­tavní­mu věřiteli či třetí osobě. For­ma veře­jné listiny je vyžadová­na ve speci­fick­ých pří­padech uve­dených v NOZ, jako napřík­lad v pří­padě zás­tavy závo­du či jiné hro­mad­né věci nebo pokud nemovitá věc není zap­sá­na ve veře­jném sez­na­mu či pokud má zás­tavní prá­vo k movité věci vzni­knout zápisem do rejstříku zás­tav.

Zákaz zřízení zástavního práva („negative pledge“)

Smlu­vní strany si mohou sjed­nat zákaz zřídit zás­tavní prá­vo k určité věci. Pokud ten­to zákaz je zap­sán v rejstříku zás­tav či ve veře­jném sez­na­mu, má navíc i účinky vůči třetím osobám. V ostat­ních pří­padech nastá­va­jí účinky pouze mezi smlu­vní­mi strana­mi, ledaže o zákazu třetí oso­ba věděla.

Priorita zástavních práv u movitých věcí

Zás­tavní smlou­va může určit, že zás­tavní prá­vo k movité věci (tedy i k pohledávce) vznikne zápisem do rejstříku zás­tav, ačkoli právní před­pisy takový zápis nevyžadu­jí. V takovém pří­padě musí být zás­tavní smlou­va uza­vře­na ve for­mě veře­jné listiny (notářský zápis). Ten­to post­up je výhod­ný pro věřitele z důvo­du pri­or­i­ty zás­tavního prá­va. Pokud vázne na movité věci více zás­tavních práv, bude prá­vo věřitele zap­sané v rejstříku zás­tav nebo ve veře­jném sez­na­mu uspoko­jeno před­nos­t­ně před právem vzniklým jiným způ­sobem. Pokud je zap­sáno více zás­tavních práv v rejstříku zás­tav nebo veře­jném sez­na­mu, rozho­du­jící je okamžik podání návrhu na zápis. Pokud není zap­sáno žád­né zás­tavní prá­vo, bude urču­jící pořadí zřízení zás­tavního prá­va. Časové hledisko tedy ustupu­je do pozadí a rozho­du­jící bude pouze v rám­ci určité pri­or­it­ní skupiny.

Výkon zástavního práva

Jed­nou z nejvýz­nam­nějších změn týka­jících se zás­tavního prá­va je možnost věřitele uspoko­jit se ze zás­tavy způ­sobem dohod­nutým písem­ně, a to za pod­mínek stanovených v NOZ. Půjde zejmé­na o prodej či zadržení věci věřitelem. Jako obec­né pravid­lo platí, že před splat­nos­tí dluhu jsou zakázá­na ujed­nání opravňu­jící věřitele zpeněžit zás­tavu libo­vol­ným způ­sobem nebo si ji za libo­vol­nou, anebo pře­dem urče­nou, cenu ponechat. Přís­ná pravid­la před­chozí právní úpravy pro výkon zás­tavního prá­va spočí­va­jící pouze ve veře­jné dražbě či soud­ním prode­ji zás­tavy jsou tedy NOZ překoná­na, ste­jně jako zákaz propad­né zás­tavy. Doho­da o výkonu zás­tavního prá­va nicméně neb­ude možná, pokud je zás­tavcem či zás­tavním dlužníkem spotřebi­tel či člověk, který je malým nebo střed­ním pod­nikatelem.

NOZ zavádí i další nové insti­tu­ty jako zámě­na zás­tavního prá­va, ujed­nání pořadí nebo uvol­něná zás­ta­va, čemuž se budeme věno­vat v dalších příspěvcích.

Na rozdíl od předchozí právní úpravy rozlišuje nový občanský zákoník mezi zajištěním dluhu a jeho utvrzením.